Cs:Tag:waterway=riverbank

From OpenStreetMap Wiki
Jump to: navigation, search
Dostupné jazyky — Tag:waterway=riverbank
· Afrikaans · Alemannisch · aragonés · asturianu · azərbaycanca · Bahasa Indonesia · Bahasa Melayu · Bân-lâm-gú · Basa Jawa · Baso Minangkabau · bosanski · brezhoneg · català · čeština · dansk · Deutsch · eesti · English · español · Esperanto · estremeñu · euskara · français · Frysk · Gaeilge · Gàidhlig · galego · Hausa · hrvatski · Igbo · interlingua · Interlingue · isiXhosa · isiZulu · íslenska · italiano · Kiswahili · Kreyòl ayisyen · kréyòl gwadloupéyen · Kurdî · latviešu · Lëtzebuergesch · lietuvių · magyar · Malagasy · Malti · Nederlands · Nedersaksies · norsk bokmål · norsk nynorsk · occitan · Oromoo · oʻzbekcha/ўзбекча · Plattdüütsch · polski · português · português do Brasil · română · shqip · slovenčina · slovenščina · Soomaaliga · suomi · svenska · Tiếng Việt · Türkçe · Vahcuengh · vèneto · Wolof · Yorùbá · Zazaki · српски / srpski · беларуская · български · қазақша · македонски · монгол · русский · тоҷикӣ · українська · Ελληνικά · Հայերեն · ქართული · नेपाली · मराठी · हिन्दी · অসমীয়া · বাংলা · ਪੰਜਾਬੀ · ગુજરાતી · ଓଡ଼ିଆ · தமிழ் · తెలుగు · ಕನ್ನಡ · മലയാളം · සිංහල · ไทย · မြန်မာဘာသာ · ລາວ · ភាសាខ្មែរ · ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ · አማርኛ · 한국어 · 日本語 · 中文(简体)‎ · 吴语 · 粵語 · 中文(繁體)‎ · ייִדיש · עברית · اردو · العربية · پښتو · سنڌي · فارسی · ދިވެހިބަސް
Public-images-osm logo.svg waterway = riverbank
Rendering-waterway-riverbank.png
Popis
Pro mapování velkých řek jako ploch.
Prvky
nemělo by být použito na uzlunemělo by být použito na cestěmůže být použito na plošenemělo by být použito na relaci
Status: Používáno

Tato stránka popisuje schéma značení velkých řek, nebo sekcí řek, které jsou dostatečně široké, že "vyžadují" mapování jasných ploch vody/břehů. Příklad: Temže v centru Londýna.

U malých řek není nutné zakreslovat plochu říčních břehů, ale může to být zajímavé, obzvlášť pokud je nepravidelná.

Jak mapovat

Ilustrace několika cest používaných v mapování řeky

Plocha řeky by měla být zakreslena uzavřenou cestou (která v tomto případě znamená plochu) nakreslenou podél břehů řeky a uzavřenou na každém konci (poslední uzel cesty je také prvním uzlem stejné cesty). V praxi, jelikož široké řeky jsou obvykle dlouhé, řeka bude zakreslena jako série přilehlých ploch (cesty 1 a 3 na obrázku výše).

Tyto plochy vody by měly být označeny buď jako waterway=riverbank ANEBO natural=water + water=river.

Použití waterway=riverbank je alternativou značení natural=water + water=river, ovšem to původní zůstalo široce používané a stále je některými mappery preferováno.

Stále musí být (stejně jako u menších řek) zakreslena cesta označená jako waterway=river (cesta 4 na obrázku výše), nakreslená ve směru vodního toku (tedy od pramene k moři). Ideálně by měla být umístěna podél Wikipedia údolnice nebo nejhlubších bodů říčního dna. Přesné umístění může být obtížné zjistit, takže obvykle je přijatelné, když se pokusíte co nejlépe toto místo podél toku odhadnout. Ujistěte se, že tyto cesty jsou topologicky správně podobně jako silnice highway=*.

  • Neznačte objekty oběma způsoby (waterway=riverbank+natural=water)
  • Neznačte rodičovskou relaci jako natural=water
  • Nepřevádějte řeky z waterway=riverbank na schéma natural=water (nebo opačně), aniž byste měli velmi dobrý důvod, protože převod může být velmi obtížný a způsobit chyby, které nejsou snadno odhalitelné a nejsou hlášené nástroji kontroly kvality. Například musí být zajištěno, že použití natural=riverbank/natural=water je konzistentní v rodičovských relacích a relacích potomků.

Ostrovy

Měla by se definovat relace multipolygon a ostrov a hlavní břehy řeky do ní vložit. Hlavní břeh řeky (cesta 1 na obrázku výše) bude mít roli 'outer' a cesta tvořící ostrov (cesta 2 na obrázku výše) bude mít roli 'inner'.

Sjednocení případu ostrova a normálního případu relací multipolygon

Jiným způsobem jak značit tyto velké řeky pomocí relace multipolygon by bylo vytvořit pouze jednu relaci pro celou řeku. Tím bychom se vyhnuli vytváření řezů podél toku řeky. Ovšem delší řeky zmapované tímto způsobem by vytvářely problémy při zpracování dat. Jelikož multipolygon pro celou řeku nenabízí žádnou skutečnou výhodu, ale spíše přináší problémy při zpracování dat, nemělo by se takto mapovat. Radši použijte více menších multipolygonů. (Viz diskusi.)

Possible-river-relationship.png

Použité značky jsou:

ANEBO
Nové značení: type=multipolygon + natural=water + water=river + name=* + ...
  • Členské cesty 1 až 6 mají roli outer a cesta 7 má roli inner
  • Jednotlivé cesty nemají značky, pokud ovšem samy o sobě něčím nejsou. Například barrier=retaining_wall, pokud jsou břehy obestavěny zdmi, nebo natural=wetland, pokud je ostrov mokřadem.
  • Na směru cest nezáleží.

Říční křížení

River crossing.svg

Cesty 1 a 2 by měly být vždy označené waterway=river spolu s doplňkovými značkami jako name=*. Také se ujistěte, že jsou spojeny. To je důležité pro navigaci lodí a pro analýzu propojení řek.

U říčních břehů existuje několik možných přístupů.

  • Jednoduché značení cest - Řeky jako jsou tyto mohou být mapovány jako jednoduché uzavřené cesty Plocha, kde 3,4 a 5 budou všechny ta samá cesta s dodatečnou sekcí někde nahoře, která uzavře smyčku, a budou označeny waterway=riverbank nebo natural=water+water=river. Podobně 6,4,7,8 a nějaké další dodatkové uzavírající segmenty budou mapovány jako jedna uzavřená cesta. Sekce 4 pak bude sdílet uzly s oběma cestami.
  • Relace multipolygon - Spíše než uzavřené cesty můžete použít relace multipolygon Relace obsahující cesty 4 a 6,7,8 pro horizontální řeku a 3 až 5 pro vertikální řeku. Multipolygony jsou složitější, ale mají některé výhody. Mohou být větší a mohou z nich být vyjmuty plochy ostrovů (role "inner"). Značky budou: type=multipolygon + waterway=riverbank

Oba dva přístupy výše ovšem mají tu nepřesnost, že cesta mezi dvěma řekami (číslo 4) není ve skutečnosti břeh, takže ideálně by tak neměl být označen.

Řeka s proměnnou hladinou

Mnoho řek má silně proměnnou hladinu v čase, což způsobuje, že je velmi těžké rozhodnout, kde leží rozhraní mezi vodu a zemí. Není žádná jasná shoda, jaká úroveň hladiny se má brát jako referenční, ale máme pár pravidel, které mohou pomoci:

  • V případě řek, které jsou ovlivňovány přílivem, by se měla mapovat vysoká hladina přílivu jako je u natural=coastline.
  • V případě řek s hodně proměnnou hladinou, ale bez vyznačení doby, kdy jsou zvýšené, je obvykle lepší mapovat spíše vysokou hladinu než nízkou.
  • Ve velmi běžném případě, kdy se řeky sezónně rozvodňují s o hodně vyšší hladinou než na relativně krátkou dobu, například v době monzunů nebo tání sněhu, a nízkou a relativně konstantní hladinou po zbytek roku je lépe mapovat běžný stav a nikoliv stav při povodních. Vhodným pravidlem je mapovat medián maximální hladiny řek během všech měsíců v roce. Pro oblasti zaplavené vodou během povodní máme nějaké nápady jak je značit jako Proposed features/floodplain a flood_prone=*.
  • Řeky s docela konstantní hladinou během roku mají často jasně viditelné (i když někdy často se měnící) říční dno, které indikuje normální rozlohu řeky i v suchých ročních obdobích, kdy samotná hladina je mnohem níže.
  • V případě řek, které tečou jen občas, dává smysl zmapovat rozlohu řeky v době, kdy řeka není vyschlá, a přidat značku intermittent=yes. Měl by se dát pozor v oblastech, kde voda je odváděna z řeky na zavlažování nebo jiné účely, protože v těchto případech často řeka nenaplní koryto ani ve velkých částech roku.

Obecně platí, že tato pravidla lze uplatňovat lépe, pokud máme lepší data (ideálně někoho, kdo žije poblíž a pozoruje polohu řeky). Když se kreslí podle leteckých snímků, pak je přijatelné se snažit o co nejlepší výsledek založený na tom, co vidíme (např. že viditelné písečné mělčiny na obrázku níže jsou zaplavovány). Mějte se při mapování podle leteckých snímků vždy na pozoru před předěláváním hodnotných informací vzniklých místním mapováním.

Řečiště

Někdy se používá značka natural=riverbed pro zakreslení plochy řečiště.

Říční ostrovy a mělčiny

Je celkem rozšířenou praxí nemapovat nestálé a rychle se měnící ostrovy (mělčiny) na řece. Pokryv vegetace na říčním ostrově někdy může sloužit jako indikátor jejich stálosti, ale i to může být zavádějící - máme mnoho příkladů ostrovů, které jsou stálé po několik let, ale nejsou zarostlé vegetací. Když mapujete podle leteckých nebo satelitních snímků, pak může být velmi vhodné provést meziroční srovnávání.

Make river landsat.png

Omezení

Omezení se dávají na středovou cestu označenou jako waterway=river.

Tip na mapování břehů

Zde popisujeme jak použít nástroj "vytvořit paralelní cestu" v editoru Potlatch 2, abyste z řeky vytvořili břeh. Tato metoda funguje nejlépe, když mapujete část řeky, která má stejnou šířku a oba břehy mají téměř stejný tvar.

  • Vytvořte podél středu řeky cestu značenou waterway=river
  • Zvolte část řeky, která má stejnou šířku
  • Zvolte nástroj na vytvoření paralelní cesty, nebo stiskněte "p"
  • Upravte vzdálenost nové paralelní cesty od původní cesty tak, že nová cesta je půl šíře řeky daleko (pomůže zvětšení)
  • Vytvořte paralelní cestu na protějším břehu řeky
  • Označte nové cesty jako waterway=riverbank
  • Uzavřete konce obou nových břehů, abyste vytvořili uzavřenou smyčku
  • Použijte nástroj "spojit cesty", abyste tyto cesty spojili do jedné cesty, která reprezentuje plochy břehů.

Viz také